Astrologii vnímám jako umění, postavené na vědeckém základě

Astrologové provázeli lidstvo ode dávna. Je známo že všichni panovníci měli ve svých královských palácích svého astrologa. Ten jim udával příznivé okamžiky k rozhodnutím, která mnohdy zasahovala do historie samotného lidstva. Lidská duše a její potřeby jsou nevyzpytatelné. Nakonec astrologové říkají, že poznáním vlastního horoskopu poznáš hlavně sám sebe – lépe a tudíž se každý může chovat  k vlastnímu životu poněkud zodpovědněji.

Je něco mezi nebem a zemí?
Protože povídání o všem tajemném se pohybuje v rozličných filozofických dimenzích, pozvala jsem si k rozhovoru předního astrologa Milana Gelnara, který má vlastní pořad o astrologii v rádiu, zúčastňuje se mnoha besed s posluchači po celé republice a také vyučuje ve své internetové škole na vlastním serveru www.astrosfera.cz.
Jeho aktivity jsou přeci jen dalekosáhlé byl první, kdo poukázal na úspěch Miss ČR a Miss World Tatiany Kuchařové, vydal i několik úspěšných knížek o astrologii a jako první astrolog v zemi přednášel letos na akademické půdě olomoucké univerzity, což vyvolalo velkou odbornou i neodbornou meziinternetovou diskusi.
Astrolog byl nařčen spolkem Sisyfos, neboli Českým klubem skeptiků snažící se o vědeckou analýzu nadpřirozených jevů že přednáší okultní pavědu, naopak Ministerstvo školství považovalo Gelnarův workshop zabývající se typologií dětí jako jednu z alternativních metod k přístupu k dítěti. Nicméně astrologii můžeme věřit nebo pochybovat či zatracovat. Je na každém z nás, která z variant je naší duši bližší.

Je astrologie zásahem do života, lidově řečeno „pletením hlavy“, tak jak to tvrdí realisté, kteří věcem mezi životem a smrtí nevěří?
Tak to by bylo na dlouhé vyprávění. Astrologie vychází z toho, že vesmír je bipolární. Ke každému plusu patří mínus, ke každé černé bílá, k ženě muž, k teplu chlad a samozřejmě celá řada jemných odstínů a variant všeho co vzájemně tvoří rovnováhu. Je tedy postaven na rovnováze protikladných sil. Jen díky tomu, vše spolehlivě funguje. Země nikam nespadne ani nevzlétne, ale v podstatě je stabilně umístěna  v prostoru a putuje po nekonečné  dráze vesmíru. Díky tomu, každý den ráno vyjde slunce a večer zapadne, po létě je podzim, po zrození následuje smrt  atd.
Pokud je rovnováha narušena, pak automaticky startují procesy, které rovnováhu opět nastolí. A v tomto duchu se také astrologie dívá na život. Připustíme-li, že opravdu vesmír je bipolární – tedy postaven na principu rovnováhy, tak logicky ke zrození musí patřit smrt a ke smrtelnosti - nesmrtelnost. Připustíme-li, že  člověk má smrtelné tělo, tak bychom také měli připustit, že by k němu mělo  patřit něco nesmrtelného a já tvrdím, že patří a že je to nesmrtelná duše.
Ta je tím  co dává našemu životu smysl. Pokud by tomu tak nebylo, tak by dle  mého soudu opravdu platilo, to co oficiálně tvrdí současná věda (i když kvantoví fyzici už notně s oficiálními postoji vědy otřásají) , že život vznikl náhodou a nemá žádný smysl. A troufám si říci, že každý z nás, i ten nejzarytější pesimista někde v koutku duše tuší, že život a zejména ten jeho, nějaký smysl má.
Astrologové vypozorovali, že existuje velmi úzká souvislost mezi děním v přírodě a vesmíru a  vlastnostmi jednotlivců. Všimli si, že když se narodí někdo v době, kdy je jaro – příroda je akční dynamická jednoznačná – rostlinky proráží zmrzlou zemi  a míří za sluníčkem – tedy za teplem a světlem, že v té době se rodí také takoví lidé – Berani – také jsou jednoznační, akční, dynamičtí bez pochybností, vidící svět černobíle. Hraví, předvádiví a radostní Lvi se zase rodí v době která taková je – tedy ve vrcholném létě …  A tak je to v rámci celého ročního cyklu. A je toho ještě mnoho, co by vysvětlilo a přiblížilo, proč astrologie opravdu funguje. Jenže to co známe z časopisů, novin a médií obecně je spíše zábava, než seriozní práce. Jednak to často ani nepíší astrologové, ale vymýšlí si to redaktoři a také, astrologie není jen o postavení slunce – to je to co všichni o sobě víme, v jakém znamení jej máme, ale také o postavení dalších 9 nebeských těles, jejich aspektech atd.  Takže v médiích  to je opravdu obvykle pletení hlav. Ale v případě práce dobrého astrologa pro konkrétního jedince, tak to už může být velká pomoc pro život dotyčného. Astrolog mu totiž umožní, podívat se na sebe sama, jako do zrcadla. Nikdo z nás totiž neví, jak vypadá, dokud se nepodívá do zrcadla a horoskop je něco jako zrcadlo duše nebo také mapa života. Když jste v krajině a máte k dispozici mapu, tak se můžete z místa A do místa B dostat tou nejkratší možnou cestou, vyhnout se nebezpečím – srázům, bažinám atd. a dojít pohodlně a třeba rychle do cíle své cesty. Když mapu nemáte, jdete nazdařbůh. mnohdy ani nevíte kam, padáte do močálů, bloudíte atd. Znáte-li svůj horoskop, máte mapu podle které můžete životem jít.

Jak je to s naší duší. Je to jen pojem nebo směs chemie v našem mozku. Co je to karma?
O duši jsem již hovořil. Já duši vnímám něco jako kapku moře a boha nebo, chcete-li nějaký vyšší vesmírný princip, jako moře. A pouť duše vnímám jako pouť oné kapky moře. Ta se oddělí (odpaří ) z moře, formou obláčku někam odpluje, pak jako kapka deště padne na zem, steče do studny, ze studny do vodovodu, odsud do polívky, z polívky do traktu, z traktu atd., dokud se opět nesjednotí s mořem. Kapka má úplně stejné vlastnosti jako moře, akorát je nekonečně malá. Stejně tak duše má úplně stejné vlastnosti, jako bůh, akorát je nekonečně malá. Stejně tak jako bůh může tvořit, stejně tak může tvořit duše. Jen oproti bohu, v nekonečně malém měřítku. Ostatně vše co stvořil člověk, bylo stvořeno dvakrát. Nejdříve v představách a teprve pak rukama. Takže duše není žádná chemie, ale to co je podstatou našeho bytí, kvůli čemu zde jsme. Duše je nesmrtelná a je něco takového jako řidič a naše tělo je něco takového jako auto. Duše se rodí do těla, to slouží jako domov duše, v procesu učení na pouti duše za poznáním. Když tělo doslouží a odejde, tak se zase po nějaké době duše rodí do jiného těla a pokračuje v pouti, tak dlouho, dokud nedojde dokonalosti – tedy sjednocení s bohem. Pikantní na tom je, že ne rodiče rozhodují o tom, kde se jaká duše narodí, ale duše sama si vybírá rodiče, prostředí a vlastnosti, jaké chce mít, aby naplnila to co si předsevzala a naučila se to co se v tom kterém životě naučit má. Vývoj pak je dlouhý a duše prochází mnoha životy, než dospěje k dokonalosti. Aby k té dokonalosti vůbec dospěla, musí mít nějakou zpětnou vazbu, která bude duši říkat, co dělá dobře a co špatně. A tenhle systém, je postaven na principu Karmy. Ten říká, vše co jsem udělal špatně, si budu moci vyzkoušet na vlastní kůži a pochopit tak, že tohle není správné a v příštím životě se toho vyvarovat. Je to vždy příčina a následek. Např. když já v tomto životě budu mlátit svou ženu a terorizovat své děti, tak v příštím životě se narodím jako oběť domácího násilí. Někdo zase bude tlouci a trápit mě. Nebo když někdo odejde ze života jako sebevrah, tak v příštím životě se narodí, jako někdo, kdo se má naučit vážit si obyčejného zdraví. Např. jako tělesně postižený, který se  nedokáže sám najíst a takovou obyčejnou věc jako držet lžíci musí za něj dělat někdo jiný. Tak si má možnost uvědomit, že nemusí být bohatý nemusí být takový či onaký, že ke štěstí mu bude stačit, když bude zdráv jako obyčejný smrtelník. Možná se zeptáte, proč si tedy ty minulé životy nepamatujeme? Ale my si je na nevědomé úrovni pamatujeme. Jenže pro to, abychom vůbec mohli v tomto životě fungovat existuje moudré opatření, že vše se před vstupem do nového života přemazává. Vždyť si vezměte, kolik věcí z běžného současného života by člověk nejraději zapomněl. A kdybychom si měli pamatovat vše, tak bychom se zbláznili. Ovšem na nevědomé úrovni duše si duše pamatuje vše. Dostat se k těm zážitkům dá přes regresi, hypnózu, holotropní dýchání atd. Ale pokud k tomu není pádný důvod, nedoporučuji to. V těch zážitcích je hodně traumat a bolesti. Protože přes bolest se nejlépe učíme. Když dítěti řeknete ať nesahá na plotnu, že pálí, většinou vám nebude věřit. A až si to odzkouší, tak pak už na tu plotnu nesáhne. Stejně je to i s tím naším učením. Dokud se nespálíme, obvykle nechápeme …

Je pravda že se lidé podle astrologů rodí s určitým životním osudem?
Ne. Jak už jsem zmínil, každá duše si na základě toho co se naučila, co prožila, jakou si vytvořila za své životy karmu, vybírá co se v dalším životě chce naučit. A pro to, aby se to naučila si také vybírá ty nejvhodnější rodiče, kteří ji vytvoří to nejpříhodnější tělo, vybírá si nejvhodnější vlastnosti jaké chce mít, nejvhodnější prostředí pro svůj vývoj atd. Jinými slovy, jediný komu můžeme nadávat za to, jací jsme, jaké máme rodiče, vlastnosti atd., jsme vlastně  my sami. Platí „Co potřebujeme, to máme, co máme to potřebujeme“. Nebo také, osudu každý svého strůjce. Takže nerodíme se s  určitým osudem, ale rodíme se s určitým úkolem, který jsme si sami vybrali že naplníme, s určitými vlastnostmi, které jsme si sami vybrali jako nevhodnější a v určitém prostředí, které jsme si podle svého konání v minulých životech resp. podle své karmy zasloužili. Jak ale se svým životem naložíme, záleží jen na nás. Ne na osudu.

Ovlivňují nás hvězdy natolik, že svůj osud nemůžeme změnit?
Ne. Nebeská tělesa, nás s výjimkou Slunce a měsíce, vůbec neovlivňují.  To je neustále omílaný  omyl, který se táhne s astrologií staletí a tisíciletí. Tvrzení „Saturn způsobuje, že budeš mít těžkosti …“ je stejný nesmysl jako kdybych řekl „Teploměr způsobuje, že někdo má čtyřicítky teploty …“ Hvězdy stejně jako teploměr, pouze odráží stav věcí. Nepříznivé aspekty Saturna, naznačují, že v určité oblasti života, zřejmě budou těžkosti, stejně jako teploměr, který změřenou teplotou čtyřicet stupňů, naznačuje, že není něco se zdravím v pořádku. A na nás je, abychom zjistili co není v pořádku  a sjednali nápravu. To že ten omyl stále přetrvává, je způsobeno „básnickým jazykem“ některých astrologů nebo těch co tomu nerozumí.

Začátek lidského početí je to nesporně biologický akt. Jak je to s duší, která se nedostane přílivem jiných vlivů například interrupce na svět?
To je právě ukázka toho, že jsme osudu svého strůjce. Nejsme tedy v područí nějakého osudu, ale máme možnost volby. Duše se rozhodla inkarnovat k nám a my ji to překazili. Duše získala zkušenost, jaké to je, když nemůže přijít na svět (možná jako důsledek karmy, kdy ona sama zabránila jiné duši, která se sem přišla učit,  vstupu na tento svět ). Musí tedy posečkat na jiné tělo.

Lidé dědí genetické dispozice od svých předků. Jak hluboce tyto dispozice ovlivní den a hodina porodu z hlediska astrologie, což je výchozí bod pro horoskop každého člověka?
Jak jsem již řekl, duše si sama vybírá úkol, který chce vyřešit, dovednost, kterou se chce v tomto životě naučit. Tedy vybírá si i vlastnosti, které chce mít atd. Vybírá si tedy i ten nejvhodnější čas. Takže každá duše se rodí v ten správný čas.

Ve vaší poradně používáte často slova a teď vás cituji: „ Kdyby jste nebydlel v Evropě, dařilo by se vám lépe“. To znamená, že hvězdy působí na člověka na různých místech planety úplně jinak?
Ne. Hvězdy nepůsobí. Hvězdy odráží určitou skutečnost resp. naznačují. Na nás je, co s tím uděláme. S tím místem kde žijeme se to má tak, že změní-li se, pak se pouze posouvají oblasti života, ve kterých se zřejmě bude „toto“ dít. Co by se nám třeba v Čechách dělo v oblasti partnerství, se třeba  v Americe může  dít v oblasti kariéry atp. Proto třeba někdo, kdo doma byl skvělý v nějaké oblasti, pohořel v té samé oblasti v zahraničí  nebo zase doma v nějaké oblasti moc  úspěšný nebyl a ejhle ve světě udělal díru. Musíme se tam ovšem cítit doma. Jinak platí to co bylo v době našeho zrození.

Co všechno můžete předpovědět a určit z dat narození určité osoby aniž jste ji předtím kdy viděl?
V podstatě vše podstatné. Ale já vidím pouze prostředí a vlastnosti. Z toho pak usuzuji, co se pravděpodobně bude dít. Např. vidím, že člověk nemá moc energie a že bude pravděpodobně konfrontován třeba s nutností běžet maratón. Když to bude člověk nevědomý, tedy nepůjde duchovní cestou a nebude znát např. svůj horoskop, tak pak budu předpokládat, že maratón sice poběží, ale nejspíš skončí katastrofickým  neúspěchem. Bude-li ovšem znalý, může to dopředu vědět, může se na to připravit, natrénovat a zvládnout to nadmíru  dobře. Jinými slovy, dokážu popsat vlastnosti a možnosti dotyčného, prostředí a jeho pravděpodobný vývoj. Ovšem každý kdo na sobě pracuje,  může leccos změnit a jít směrem, který uzná za vhodný.

Můžete poznat u horoskopu dítěte, že ono batole bude v dospělosti významnou osobností?
Ano dá se to odhadnout. Ale opět podotýkám, každý osudu svého strůjce …

Pojďme k napětí mezi rodiči a dětmi v mnoha rodinách. Může být důvodem tohoto vnitřního napětí i fakt, že jsou děti například ve vodním znamení a rodiče ve vzdušném?
Samozřejmě. Ale jak už jsem řekl, každé dítě si vybírá své rodiče, jako nejvhodnější partnery pro svůj vývoj. Takže pokud si vybralo takové rodiče, jsou oni nejvhodnější pro jeho vývoj. Ostatně pnutí je vždy prostředkem pro rychlý vývoj. Silný vítr v plachtách může popohánět  loď, ale také ji může převrátit …

Je pravda, že astrologové umějí určit u každé ženy plodnost, či dokonce pohlaví nenarozeného dítěte, umějí předpovědět i těžko vyléčitelnou nemoc či dokonce smrt?
Není vše co je psáno, také dáno. Ano v literatuře se to píše, ale osobní zkušenost s tím nemám. Já sám jsem zastánce života a to naplněného a smysluplného. Po smrti tedy nepátrám a u nově vznikajícího života nepátrám po pohlaví. Vycházím jednak z toho, že vše je tak jak má být a také z toho co říká světově proslulý spisovatel, Paolo Coelho v Alchymistovi -  „Bůh si nerad nechává nahlížet pod pokličku,  a pokud ano, tak jen proto, aby co bylo shlédnuto, mohlo být změněno.“

Proč si jsou astrologové jisti svých předpovědí? Je to věda s poznatky minulosti, nebo jsou to jen obecné tabulky pro daná znamení?
Já osobně nevnímám astrologii jako vědu, ale jako umění, postavené na vědeckém základě. Vědecký základ dělá přesné spočtení postavení hvězd a skutečnosti vypozorované a nashromážděné za staletí či tisíciletí. Uměním pak je dát do smysluplného výkladu množství protichůdných argumentů a udělat z toho srozumitelné sdělení.

Vedete internetovou školu pro astrology. Jak taková výuka probíhá? Astrologem se může stát kdokoliv? Nebo k této práci musejí být nějaké řekněme senzibilní schopnosti či jiné duševní předpoklady?
Ano. Dá se to tak říci. Astrologii se může naučit každý trochu inteligentní jedinec se zájmem o tuto královskou disciplínu. Vlastně nikdy díky výpočetní technice, nebylo jednodušší se astrologii naučit. To co kdysi staří astrologové lopotně dlouho počítali a kreslili, má počítač během několika sekund. Problémem pak už zůstává jen ten výklad. Dle mého soudu, sám sobě a svým blízkým, po naučení se principů astrologie, může snad každý, cizím lidem, pak už někdo, kdo má něco navíc. Je to jako s malováním. Malovat umí každý, ale tak, aby se to líbilo i někomu jinému a byl za to ochoten zaplatit, to už umí jen ti talentovanější ….

Jak si vybrat správně astrologa? Máte mezi sebou jedince, kteří využívají lidské neznalosti ke svému ekonomickému zabezpečení? Astrologové pracují s citlivými údaji, můžeme žádat diskrétnost?
S námi je to jako s řemeslníky. I mezi nimi jsou ti co jsou vynikající, dobří, průměrní a vyloženě špatní stejně jako jsou mezi nimi podvodníci, co něco slíbí a pak se ukáže, že nás podvedli. Takže pokud by se někdo chtěl vypravit za astrologem, měl by se o něm předem informovat. Já osobně vyznávám princip, že „Mistr by měl být čitelný“  a neměl by mít co skrývat. Takže jednak by neměl tajit svá data narození – jinak je předpoklad, že něco skrývá a také by měl mít dobrou pověst. Tedy měl by mít nějaká doporučení. Diskrétnost by samozřejmě měl ctít více, než cokoli jiného! Jinak samozřejmě, že i mezi námi jsou podvodníci. Takže i tohle by bylo dobré si pohlídat. Když někdo neukáže svou tvář, skrývá se za P.O. boxem či pod pseudonymem, má zřejmě svědomí nečisté a to by mělo být signálem k velké ostražitosti.

← ↑