„Tajemství šťastného života spočívá v tom, s jakou elegancí dokážeme přijmout změnu“.

Na úvod jsem ze své sbírky vybrala celkem výstižné motto – E.A.Poa, myslím celkem trefné pro mnoho životních etap, ale pro téma „zralé ženy“ nepostradatelné. Neboť umět stárnout s elegancí a noblesou není až tak samozřejmé.
Nebudu filozoficky rozjímat o tom, od kdy se má žena cítit a chovat jako „zralá“, ale spíš apelovat právě na tu eleganci s jakou tuto životní etapu dokážeme přijímat.

Předpokládejme, že jde o věkové období, kdy naše děti dosahují dospělosti a samostatnosti, kdy máme vytvořen svůj žebříček hodnot a priorit v profesním i osobním životě, jsme finančně zajištěné. Máme tedy tzv. něco odžito, máme životní zkušenosti a je na čase zúročit je  t a k é  pro sebe.
Zmiňuji slůvko také, protože česká žena v duchu tradic celý život hledí zejména na blaho ostatních členů rodiny (děti, manžel, rodiče..), a po té teprve sama na sebe. Na což už mnohdy nemá ani čas ani energii. Děti musí být dokonale zabezpečené, prádlo čisté a vyžehlené, uvařeno, upečeno a s úsměvem vítat unaveného manžela, který dorazil z práce (a my jen chvíli před ním). Málokteré ženě se v tomto „kolotoči všedních dní“ podařilo udržet si své koníčky, protože prostě nestíhá. Zatímco muži – nezvyklí příliš doma pomáhat -  si na ně ten čas vždycky najdou, my se jen přizpůsobujeme a své aktivity odkládáme ve prospěch klidu v rodině na neurčito. Ne, nejsem feministka. Jen už mám také sama „něco“ odžito a ten klid rodiny je pro mne také nejdůležitější.
Mluvím o českých ženách, protože jsem několik posledních let měla možnost pobývat v různých  zemích, včetně balkánských a zjistila jsem, že nejen francouzsky si dokáží užívat své ženství a dávat ho náležitě najevo. Nechají se hýčkat svými muži, jsou upravené a sebevědomé. Nejde o drahé a nákladné oblečení, brýle, šperky, ale právě o to ženství.

Harmonie duše a těla, ne to není utopie. Zralá žena už zná svoji pleť, vlasy, své tělo a co je pro ně dobré. Veškeré experimentování by měla mít úspěšně za sebou a je tedy na čase začít se trochu rozmazlovat.  Preferovat kvalitu nad kvantitou, používat osvědčené kvalitní krémy, vlasovou i dekorativní kosmetiku. Starat se o své zdraví a tělo, jíst vitamíny a vyváženou stravu. Zdá se vám to sobecké? Není ani trochu, ve zralém věku můžeme konečně začít objevovat věci, které nám dělají dobře a uděláme si na ně čas.
Dopřát si luxus a naučit se relaxovat. Prospějeme tím nejen svému zdraví, ale pohladíme  tím tělo i duši.

Dobře se to poslouchá, ale musíme se k tomu prakticky propracovat.

Prvním krokem může být fakt, že si přestaneme říkat, co všechno ještě musíme udělat než si konečně uděláme „čas pro sebe“ (vždycky se jistě najde milion věcí, které nepočkají…..)

Druhým krokem je dát „času pro sebe“ pravidelný řád. Např. každý čtvrtek plavání, každé 4 týdny kosmetika a musíme si to napsat do diáře (nemůžeme se pak vymlouvat na ty věci, které zaručeně nepočkají……..)

Třetím krokem je přestat se obviňovat, že „časem  pro sebe“okrádáme rodinu a domácnost o naši 100 % přítomnost (někdy je paradoxně opak pravdou, budou si nás víc vážit a některé naše povinnosti mohou převzít, my se vrátíme odpočinuté a svěží- např. po hodině jógy- a tedy pro své okolí příjemnější…….)

Čtvrtým krokem je nelitovat finančních prostředků za kvalitní péči, která nám vyhovuje       (vždycky bude plno mnohem důležitějších věcí do domácnosti, které by měly mít prioritu, ale to jsou jen věci………..)

Pátý krok je velmi důležitý. Nebrat péči o sebe jako povinnost, ale jako úžasně strávený čas, na který se těšíme a působí na nás blahodárně. Aby tomu tak bylo, musíme si vybírat prostředí a způsob péče důkladně. Vybrat si takové zařízení (kosmetiku, kadeřnictví, masáže, wellness či tanec, výuku jazyků……), kde plně důvěřujeme odborníkům a cítíme se tam dobře. Necháme si dobře poradit, ale zároveň se nebojíme říci svá přání a pocity. Možností výběru máme naštěstí hodně, ale sázejme vždy na kvalitu. V dnešní době můžeme vybírat a informovat se v klidu a nezávazně, třeba na internetu nebo dát na doporučení přítelkyně.

Šestý krok zní, naučme se mít rády a pokud je něco, s čím nejsme spokojené –hledejme způsob, co s tím. Bez ohledu na věk nezabředněme do stereotypů a objevujme na sobě ( pro sebe) nové možnosti. Nejde jen o estetiku vnímání sama sebe, ale třeba i o dalším vzdělávání a hledání nových zájmů.

Zralé ženy mají spoustu možností, jak být aktivní a spokojené.

Některé jsme spokojené v profesní sféře, některé v naklizené domácnosti a vyrovnaném manželství, jiné s dětmi a vnoučaty či na zahrádce. Některým se naopak manželství nevydařilo a po letech si začínají budovat vlastní identitu. Mnohé z nás ve zralém věku objevují kouzlo cestování. Mezi zralými ženami nejsou výjimkou ani novopečené maminky nebo život s novým a často mladším přítelem.

Proč ne?

Zralost ženy není ničím definována ani limitována, zralá žena může být velmi atraktivní a užívat si život plnými doušky. Tak aby se nám to dařilo, přečtěme si ještě jednou úvodní motto………..

Isabela Hančlová

← ↑